Informace o projektu

Předpokladem projektu je realizace vyvedení tepla z EDU I (stávajících bloků) a v budoucnu EDU II, výstavbu horkovodního napáječe s čerpáním po trase z EDU do oblasti Bosonohy na okraji Brna, kde bude postavena směšovací a čerpací stanice s navazujícími obchvatnými větvemi.

Potenicál nových odběratelů
300 000 GJ/rok, zbytek pro obyvatele Brna


Výhody
Stabilní a bezemisní zdroj, významné snížení závislosti na dodávkách zemního plynu při vytápění jihomoravské metropole a vyšší stabilita ceny tepelné energie. Bezemisní výroba tepla, dekarbonizace českého hospodářství, ochrana klimatu, plnění závazků ČR vyplývajících z Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu a Pařížské dohody, snížení emisního zatížení, udržitelnost výroby a dodávek tepla, energetická soběstačnost, stabilita ceny.

Stávající výroba tepelné energie v Brně

Technické parametry

První obchvatná větev bude vedena směrem na Bohunice (napojení oblastí Kohoutovice, Nový a Starý Lískovec, Bohunice, Fakultní nemocnice Bohunice a univerzitní kampus) s protažením až do HV systému Staré Brno, čímž bude možno zásobovat i budoucí odběratele napojené na nový horkovodní propoj PSB – PŠ (provoz Staré Brno – Provoz Špitálka).

Druhá obchvatná větev bude vedena směrem na Bystrc (napojení sídlišť v Bystrci) s pokračováním do oblasti Králova Pole (napojení Komína a Jundrova), kde bude napáječ zaústěn do stávajícího horkovodního systému „Sever“ (oblasti Královo Pole, Žabovřesky, Chládkova, Lesná, Vinohrady a Líšeň). Kromě toho bude stávající HV systém „Sever“ rozšířen směrem z Králova Pole do oblastí sídlišť Medlánky, Řečkovice, z oblasti Chládkova a Červený Mlýn do oblasti Tábor a z oblasti Líšeň a Vinohrady jižně přes stávající HV systém Juliánov směrem na sídliště Slatina a do průmyslové oblasti Černovická terasa.

Tepelný napaječ bude tvořit předizolované potrubí 2 x DN 700 uložené pod zemí v štěrkopískovém zásypu. Část trasy bude vedena v tunelech a přes vodní toky na potrubních mostech. Na trase TN budou 2 PČS (Jamolice, Oslavany) pro pokrytí tlakových ztrát.

Koncovým bodem TN z EDU do Bosonoh a zároveň počátečním uzlem pro dvě hlavní větve městského obchvatu bude přečerpávací a směšovací stanice Bosonohy (PČS). Úkolem této stanice bude zabezpečení distribuce tepla přivedeného z EDU do odběrných míst v Brně.

Trasa městského obchvatu bude vycházet z PČS Bosonohy. Severní větev vede na Bystrc a dále na Královo Pole. V této větvi bude vybudována PČS, která zajistí požadovaný dispoziční tlak pro napojení na stávající horkovodní síť. Východní větev směřuje na Staré Brno (Bohunice). Na obchvat budou navazovat další propojky a větve.

Investorem napaječe je společnost Teplárny Brno, a. s. a investorem výměníkové stanice s vyvedením tepla z EDU je společnost ČEZ, a. s.


PARAMETRY NAPAJEČE:

TN EDU – Bosonohy – délka 42 km, teplotní spád 140/70 ˚C, dimenze DN 700, přenášený výkon 200 MW, dodávka 2,0 mil. GJ tepla za rok

Trasa horkovodu po městě Brně – délka trasy – páteřní potrubí 19 km – závleky 18 km, dimenze DN 600 – DN 100

Financování

Financování projektu bude vícezdrojové, kdy největší podíl se očekává ze získané dotace. Dále bude financování zajištěno úvěrem z vlastních zdrojů společnosti Teplárny Brno, a. s. Část stavby bude financována ze zdrojů společnosti ČEZ, a. s.

Celkové náklady jsou odhadovány na 19 mld. Kč.

Harmonogram